Sex na klíč

„Nemůžu se dočkat, až hodíš tu svou klobásu na můj piškotek!“ zašeptala. Podlomily se mi kolena a v tý pozici mě dotlačila do obejváku. „Fajn,“ mlaskla spokojeně. „Koukla jsem na internet. Znám ňáký nový triky.“ „Bezva, nemůžu se dočkat,“ hlesl jsem na půl cesty k mrákotám. Když kolem mě procházela do kuchyně, přitiskla se  obrovskejma duchnama na můj pupek a zaškemrala:“Dej mi pár minutek, a zažiješ ráj na zemi…“   

Bylo to fakt hustý.

   Hergot, já nemám šajna , že by mě něco takhle vzalo.

   Vlastně v loňským létě, taky jsem si  připadal jak rozhozenej sandál... Vyrazli jsme tehdy do Prahy, za kulturou. Děsnej hic. Kamil zapíchl autobus v Podolí. A než jsme se stačili vošplouchnout, vyčóroval nám ňákej dobrák komplet všecko, aji svačiny.

   Na Shakespearovu Bouři jsme my, chlapi, došli na Hrad málem v trenclích a baby bez podprsenek. Trhani zahalený v dekách. Tříska hrál jak vo život. Asi nabyl dojem, že dorazil jeho americkej fanklub z Alabamy.

   Jen můj soused a parťák Čenda štrajkoval:- Seru na Šejkra jak Jan Žižka na Zikmunda!-

A šel se vožrat.

    Měl recht. Po prvním jednání spustil se vichr, začlo chcát. Pomalu každej z toho vejletu za kulturou vomarodil.

   Čenda má na prekérní situace fakt extra frňák. Akorát s tím lvím lejnem se krapet zasek - furt vyhání smrad z baráku a stará se mu nevrátila domů.

   Vyrazil jsem za ním, když jsem dostal  vod generálního poukaz k narozeninám. Stálo tam:

                     Slavnostní večeře a noc v dámském budoáru.Blahopřejeme.

   „Čoveče, nevím, nevím, jeví se mi to nějak pofidérní.,“ prohlásil Čenda. „Dneska vlítneš do habaďůry, ani nevíš jak. Já nedávno vodpověděl na inzerát jakýsi šlapky. Poběhlice až z Austrálie nabízela sex za dolar. Prej můžu si vybrat –anál nebo orál…“

   „A co sis vybral ?“ nalíhal jsem.

   „Starou belu. Doporučil jsem australský rozhoďnožce, ať si do řiti strčí vohřátej palec, do huby studenej ukazovák. A hluboce přemejšlí vo zkáze lidstva. Copak jsem magor? Aji při sešroubovanejch cenách letenek by mě  choutky přešly akorát někde nad Balatónem…“

   „Aspoň ušetřils,“ přitakal jsem.

   „Australanky vypadaj stejně jak vyblitý vovce,“ voddechl si Čenda. „Poslyš, kde se nachází ten tajemnej budoár plnej jurev ?“

   „Na Bahňáku.“

   „Na sídlišti ?“ zakroutil nechápavě hlavou. „Tam nejsou dobrý švestky ani lidi.“

   Vovšem já byl ouplně  mimo. Nechtěl jsem chrápat, abych zbytečně neprošupačil čas. Nabuzenej jak hluchej fořt na safari. Na mou duši –porád se mi vracely cancy generálního, když mi gratuloval:

   - Starej nemravo, stálo nás to sice majlant, vovšem čeká tě božskej zážitek. Už tě někdy deset bab položilo a tvrdě vojelo? Mě často. Ve snu. Probouzím se zpocenej. Věř mi, je to žůžo…-

   Adresa štymovala. Panelák, jasnačka, bez vejtahu. Vysoukal jsem se do čtvrtýho štoku a zmáčkl zvonek u futer, co držely pohromadě snad jen silou vůle.

   Otevřel mi prďola v nátělníku, s flaškou píva v pazouře. Druhou špinavou tlapou střídavě popotahoval cigáro a tepláky. Přesto stačil roztáhnout hubu do podkovy:

   „Zdááár, brachu, pojď dál. Včera vodjela tchýně, dáme kaliméro…“

   Čučel jsem jak stará průduška. Dorazil jsem snad do putyky? V životě jsem chlápka neviděl. A von mě vítá, jak kdybych se přihasil vočkovat  ho proti  chudobě… Takovej čtyřicetiletej přezrálej chuligán…

   „Brzdi, Tarzane! A nestrouhej tu ksichty!“ v předsíni se zjevila baba.

   Rozumíte, hezký holky jsou vod pohledu rajcovní,  maj  u chlapů aji vždycky brnkačku. Tohle zrovna nebyl vonen případ. Baba v natáčkách, nenamalovaná. Prsa jí sotva držely v ušmudlaný zástěře. Némlich tak velkej zadek by potřeboval jinej kvartýr.

   Rukama, zacintanýma vod vaření, popadla kufr a jenom sykla:

   „Hele, Tarzane, sbal saky paky a mazej k švárovi!“

   „Co bych tam hledal za štěstí?“ podivil se.

   „Zákazník, rozumíš! Zákazník !“ vejznamně nadzvedla vobočí. A Tarzana prala ze dveří.

   Byl jsem z toho čím dál víc na šrot. Budoár ? Božskej zážitek ? Deset bab? Pendrek. Přemejšlel jsem, že sbalím kramle jak nejrychlejc to půjde.

   Sůva v natáčkách zakoulela vočima a s našpulenejma pyskama zašeptala:

   „Nemůžu se dočkat, až hodíš tu svou klobásu na můj piškotek!“

   Podlomily se mi kolena a v tý pozici mě dotlačila do obejváku.

   „Fajn,“ mlaskla spokojeně. „Koukla jsem na internet. Znám ňáký nový triky.“

   „Bezva, nemůžu se dočkat,“ hlesl jsem napůl cesty k mrákotám.

   Když kolem mě procházela do kuchyně, přitiskla se obrovskejma duchnama na můj pupek a zaškemrala:

   „Dej mi pár minutek, a zažiješ ráj na zemi…“

   Byl jsem z toho trop.

   Dračice se za hodinu a půl vrátila. Přelouskal jsem mezitím pár brožurek,  otevřely  mi úplně nový vobzory. Dověděl jsem se,  jak bojovat proti celulitidě a navíc špeciální triky, aby pleť aji po menopauze byla furt hebká.

    Hora špeku vrátila se jako fungl nová baba. Vypadala jak z filmu vod Felliniho. Vlasy kudrnatý, figuru spoutanou v černým korzetu. Hlásím, a vážně neměl jsem mozek v čistírně               – rajcovní baba. Bez žvanění – nesmírně rajcovní baba.

   Luskla prstama a prohlásila:

   „Cejtím, jak seš nažhavenej!  Ale napřed předehra…“

   Čekal jsem cokoliv jinýho, vovšem lukulský hody rozhodně ani náhodou. Takovej dlabenec jsem v životě nežral.

    Podávala se křehoučká kuřecí roláda, plněná pršutem a sýrem, s bramborovejma rohlíčkama a knedlíčkama a jako druhá příloha zepečená mrkev s plněnýma rajčatama a pečenýma jabkama. Ham, ham.

   Točila se kolem mě štramanda s nárazníky jak Pamela Anderson. Servírovala mňamku, jak kdybych jí měl vlepit na čelo hvězdu vod Michelina. Šeptala mi: „Já vím, jaký čuňačiny máš za lubem…“

    Viděla do mě fest.

    A já se cpal, voči navrch hlavy. Jelikož sex  stejně jako láska procházej společně pajšlem, než to probendíme jak privatizaci někde na hajzlu.

   Připadal jsem si, jak po návratu z konzervový dovolený. Vovšem mi šmakovalo... Jasně, bylo tam koření a bůhvíco dalšího. Jinak nemám tucha , proč bych před moučníkem povadl jak noční vrátnej…

   Sotva jsem se ráno probral,  čuměl mi do ksichtu Tarzan.

   „Zdarec, kámo, zachlastáme,“ spustil svůj evergreen.

   V hubě retko, vysmátej, jak kdyby prošel prověrkama BIS.

   „Tak co, zatřásla se země?“ vyzvídal Čenda v práci.

   „Hotový zemětřesení,“ zafuněl jsem.“Tejden se budu dávat do richtiku.“

   „A každá ji měla zlatou,viď?“ nalíhal Čenda.

   „ Jo, a navíc některý aji volemovanou diamanty,“ valil jsem.

   „Panenkomarjá,“ zaúpěl Čenda. „Kdo by si pomyslel, špičkovej bordel – a na Bahňáku! Jeden nikdy neví, za kterým rohem číhá potěšení.“

Dobrý den. A zítra ještě lepší.