Zdeněk Žurman
(bonsai clubu)
- Počet článků 38
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2376x
Seznam rubrik
Zdeněk Žurman
Bože, jak hluboko MF DNES klesla
Přestal jsem číst Frontu. Po více jak padesáti letech. Nevím to sice na měsíc přesně, pamatuji si však, že jsem vždy začínal louskat list odzadu. Nejprve sport, potom kulturu. Dopředu jsem se prokousával až v devětaosmdesátém roce, po revoluci.
Zdeněk Žurman
Proč nemám číro ?
Tuhle měl zas na voku jójo- vymalovaný jak vo Velikonocích. Na nejrušnější ulici se zastal mladý holky, co ji vobtěžovali tři maníci. Kolem šlo dost lidí. Nikdo si nevšímal pištící krasavice. Von to nevydržel a nechal se zmlátit, aby holka mohla zdrhnout.
Zdeněk Žurman
Švédská váza ze Salcburku
Ať mi zlomí haksnu nadvakrát,jestli kecám, rozumíte: váza,čítající třicet cenťáků , dvojitý sklo, uprostřed jakoby ráchaly se vožralý rybičky. Fakt fajnový. Vovšem takový prašule! Milión a čtvrt v kačkách! Měl jsem dojem, že na mě leze krize středního věku.Takovou motolici jsem ešče nezažil.
Zdeněk Žurman
Ať hodí kamenem…
Někde v Íránu by ji ukamenovali. U nás akorát pomluví. Zato fest. Sestřenka Zuza má nemanželský děcko.
Zdeněk Žurman
Kecy v kleci plné ptáků bez křídel 5.
Divný lidi. Von mlátí prakrem do tépichů v jednom kuse. Vona je zas furt namol. Votázkou zůstává, kdo z koho je víc šoustlej na palici.
Zdeněk Žurman
Bohatej život
U nás znám dva milionáře. První je furt v tahu. Druhýho merčím, akorát v děsným kalupu. Frčí v esúvéčku pokaždý skoro ráno a navopak kór pozdě večer. Říkáme mu Nesráč. Je autorem proslulý výzvy: Serte si s vaším psem před vaším domem.
Zdeněk Žurman
Kecy v kleci plné ptáků bez křídel 4.
Kolikrát si lžu do vlastní huby. Vo babách, vo prachách. Vlastně vo celým životě. Aji vóbr debakly štramácky pustím z merku, aspoň pak fajn chrupám. Vovšem když vám zemře máti je všecko blafování v hajzlu. Nedostanete ze sebe ani teleshoppingové hovadiny.
Zdeněk Žurman
Vyser se na to !
Povídám tuhle Járovi Márovi, co dřepěl hezkejch pár pátků na radnici, než ho vodkopli jak smradlavou fusekli. Von totiž měl techtle metle s bufetářkou, co nosila krásný prsa, v jednom kuse zamaštěný vod chlebíčků s majonézou. Vopravdu takový dudy se jen tak neviděj. A Jára Mára měl štígro – prohraboval tu nádheru jak biliárovej šampión.
Zdeněk Žurman
Kecy v kleci plné ptáků bez křídel 3
„Některá ji má zlatou, některá má jenom piču,“ pravil strýc Ferry zvanej Jihoafričan. V sedmadevadesáti už notně zmákl svět aji život. Dovede docenit, co se šikne.
Zdeněk Žurman
Kecy v kleci plné ptáků bez křídel 2.
-Ty seš voda mýho života...Nesmíš umřít, kamaráde! Když vám tohle řekne chlap, co zaručeně není bukva, letí vám hnedka vláha do vočí, ježej se chlupiska po celým těle.
Zdeněk Žurman
Kecy v kleci plné ptáků bez křídel 1.
„Utečem spolu. A budem žít z tvý penze,“ šeptla mi něžně. Přítulná rošťanda, bezva trsala rokec. Byl jsem z ní celej vedle.
Zdeněk Žurman
Chcípni, debile !
„Já ti řeknu, takovej jednopokojovej kvartýr – hotový terno. Lidi maj k sobě nějak blíž. Stmelí je to. Baráky jsou na hovno,“ prohlásil Guma. A pustil se do hledání. Stačil jsem sundat pendlovky, pár vobrazů, vodšoupnout sedačku. „V pohodě. Co jančíš? Jenom sonduju,“ prohlásil dotčeně. Zeď brzo vypadala, jako bychom měli na podnájmu termity.Lautr samá lochna. Luftem poletovala vomítka. Saze přišly až na konec. Guma prorazil díru jak do prdele mamuta. „Komejn tady je, vždyť jsem to povídal,“ hlásil vítězně.
Zdeněk Žurman
Slečno, děláte to ve třech ?
Zčista jasna vobjevila se na rohu naší ulice jurva. Šlapka špindírovskýho formátu. Do krásy daleko jak do Ameriky. Děsnej hebl, hotová vorvaní samice. Haksny zakroucený jak čutálista na vodpočinku. Jeden neměl ani choutky skočit jí na hruď aji o štok níž. Vovšem uměla v tom chodit.
Zdeněk Žurman
Báječná Čechie leta mámě 2023
Stát hodil mávačku křídly jak ne moc velká, vovšem děsně šikovná velmoc. Prezidentka, paní Lívie Klausová, familiérně zvaná Máma, má taky fůru jinejch starostí. Zamilovala se do kapitána vládní letky. Několikaletej milostnej vztah vodhalila ve votevřeným dopise. Doznala se k vohromný chybě svýho života – Klause si nabrnkla vomylem, při sběru jedlovejch šišek v temným lese. Neudělala můru, její manželství prej vydrží aji tuhle těžkou zkoušku. Von totiž Klaus zmákne děsně elegantně, jako málokterej potentát, klást věnce k hrobu neznámýho vojcla. A národy Čechie za to svou prezidentku zas milujou.
Zdeněk Žurman
Sex na klíč
„Nemůžu se dočkat, až hodíš tu svou klobásu na můj piškotek!“ zašeptala. Podlomily se mi kolena a v tý pozici mě dotlačila do obejváku. „Fajn,“ mlaskla spokojeně. „Koukla jsem na internet. Znám ňáký nový triky.“ „Bezva, nemůžu se dočkat,“ hlesl jsem na půl cesty k mrákotám. Když kolem mě procházela do kuchyně, přitiskla se obrovskejma duchnama na můj pupek a zaškemrala:“Dej mi pár minutek, a zažiješ ráj na zemi...“
Zdeněk Žurman
Špacír na inzerát
Voháknutá byla jak hipísačka ze sámošky vod Lídla. Žádná štramanda. Ačkoli zkraje, podle řeči, docela fajn. Taky jsem kápl na horší, co měly bezva figuru, auťák aji kvartýr. V jednom kuse po ruce ňáký porno, španělský mušky aji bůhvíjakou další havěť. A ve vočích šílenou chuť píchat jak včelka Mája.
Zdeněk Žurman
Vo co góóó, mister prezident ?
Holohlavej hajzlík měl ještě hemzy. Tak jsme mu, jak správný vlastenci, rozbili držku. Vobratem byl z hospody vypakovanej. Pajdal jako kdyby dělal dvacet let balet. Ksichtil se kysele, jak japonská gejša ve vekslu. A v naprostým klidu dohráli jsme partičku mariáše.
Zdeněk Žurman
Po přízni řízni – napařovací žehličkou
Nasáčkovali se k nám vobratem. Naskakovala mi husí kůže – hajzl v jednom kuse zašpérovanej, lednička vyčórovaná. V noci dělali sexuální bugr jak pojízdná banka na spermie. Von hulákal jak Apač na válečný stezce. Vona navopak měla mečák jak koza v posledním tažení.Ve dvě ráno mi volal soused a parťák Čenda, jestli pácháme rituální neplechu, že by se přidal. Ujistil jsem ho, že rovnám zavařeniny ve špajzu a mám u toho puštěnej bezva porno kanál. „Celá tvoje famílie se zaslouží vo moji smrt!“ běsnil zklamanej Čenda.
Zdeněk Žurman
Dámy a pánové, vidím smrad v srdci mém
Páchnu sobectvím.Víte, říká se, že barometrem lidskýho houfu je holej fakt, jak se dovede postarat vo děcka, vo starý a nemohoucí, a taky vo pisoáry. Narovinu, dřepím jen na posledním. Proč si komplikovat život.
Zdeněk Žurman
Fofrník s hasičákem
Nejhorší je ráno po neděli. Doma špinavý nádobí aji ve vaně. Kapánek páchne, jak když si někdo samým štískem cvrkne do gatí. Máti zas vodjela do Francie, vobrážet hroby kámošů z vodboje. Jinak by jí ta rychna snad zabila.
| předchozí | 1 2 | další |
